Den "D". Koupil jsem nové žárovky a namontoval. Také jsem byl rozhodnut, druhý den vyjet. Bylo potřeba naši SUZUCATI oživit po zimním spánku. Zkontroloval jsem kapaliny, tlak v pneumatikách a zasunul klíček. Po otočení se krásně ozvalo čerpadlo a už nedočkav šahám po startovacím tlačítku. TICHO. Panika, kde jsem udělal chybu, koukák na světla a ty nesvítí. Tady bude problém, vyměňoval jsem poprvé. Vše znovu zkontroluji, ale pořád nic. Volám P. K. a ten se pokouší poradit, zkratujeme kontakty u relé a startér se točí, dál nemůžeme na nic přijít. Mám zavolat za chvíli. Tak tam stojím a koukám kde tesař nechal díru. Vzpoměl jsem si, že se v zimě montoval držák kamery u spojky. Pohýbu konektorem a hle, světla svítí a motorka si krásně začala vrčet. Chvíli ji nechám prohřát a pojíždím po zahradě. Tak a vše je připraveno na první letošní jízdu.
Konečně teplo a odvaha vyrazit. Vyjížďku spojím s testováním nových držáků kamery, s návštěvou terapeuta a vyzvednutím HDD u Broňu. Beru si v práci pár hodin volna, nasedám na motorku a vyrážím. Nějak jsem neodhadl oblečení a v Holešově musím sundat triko, jinak se uvařím. Nové oblečení je kvalitnější jak Richa. Na zastávce nasazuji kameru na řidítka. Po rehabilitaci si ještě pokecáme s Milanem a vyrážím za Broňou, původně jsem chtěl na Kyjov, ale pod Buchláky mě to nedá a jedu přes ně. Povinnázastávka U Trampa s kofolou. Tady zjišťuji, že mi nesvítí hlavní světla. Jakmile jsem přijel k Broňovi, prosím jej o žárovky na vyzkoušení, kouká na mě jak na blázna, světla svítí. Dáme kafe a pokec. Začíná se trochu mračit, naskočíme oba dva na stroje a vyrážíme. U Starého Města se rozloučíme a každý míříme domů. Doma jsem v 17 hodin. Při parkování zase nefungují světla. 187km
V sobotu jsem se pustil do zjištění problému. Brzy jsem na to přišel. Hýbáním káblu co vede ke startéru se světla rozsvěcují nebo zhasínají. Myslím, že je to konektor za chladičem, který se už jednou opravoval. Domluvil jsem se s kamarádem, že jakmile bude trochu tepleji, tak to pořádně opravíme.
Po studené a deštivé sobotě konečně nastal den se sluníčkem a teplotami, které jsou již vhodné pro jízdu ve dvou. Uděláme dopoledne co je doma nutné, urychlíme oběd a v jednu vyrážíme na potulku po Moravě kolem Uherského Hradiště. Pořád ještě nedokáži odhadnout jak se do nového oblečení obléci, takže již po pár kilometrech zastavujeme a vyslékám jedno triko, stejně to nepomohlo, potím se jak mezek. Jen Eva si to pochvaluje, jak je jí dobře. Jedeme na Uherský Brod, abychom se dostali do obce Louka, kde jsme již jednou navštívili malovanou kapličku. Změna je v tom, že ji již maluje neteř původní malérky. Potom zamíříme k větrnému mlýnu v Kuželově a od něj na rozhlednu Drahy kousek od Velké nad Veličkou. Času máme ještě dost, tak směřuji na Bzenec, Osvětimany a mířím k Trampovi. Je tu hodně plno, tak jen rychle napít a pouštíme se do Buchláků. Eva původně nechtěla, měla obavy, rozptýlil jsem jí je klidnou a pohodovou jízdou. Niko před námi ani za námi. Pod koci jsme odbočili na Kroměříž, tu objeli přes Kvasice a ještě to brali na Fryšták. Nechtělo se mě motat po městěch. Po 3 1/2 hodině jsme doma. Spokojeni a hrozně unaveni. 190km
Po krásné, teplé a prosluněné sobotě, kterou jsme strávili prací kolem domu, se vydáme již za trochu chladnějšího počasí na potulku po Moravě. Nedával jsem do navigace žádnou trasu, ale vypsal si jen body, které by se daly navštívit. Trasu jsem si plánoval jen v hlavě, a to tak, že bylo možno se z jakéhokoliv místa vydat domů. Snažil jsem se vyhýbat hlavním tahům a volil jen cesty 3 třídy. Na mapě jde vidět, jak jsme to brázdili. První místo, kde byla zastávka, je kaple sv. Jakuba u Roštína. Původně jsem chtěl fotit dronem, ale foukal již silný vítr, tak příště. Druhá zastávka měla být u Slavkova, ale tu jsme na poslední chvíli zrušili a vyrazili k Tvrzi Bošovice. Jakmile vjedete do obce, jde tvrz na kopci hezky vidět. Cestou ještě míjíme papouščí ZOO, ale necháváme na jindy. Vyjedeme až k tvrzi. Procházíme se kolem a zjišťuji, že dveře jsou odemčené, nakouknu dovnitř, že bych se poptal, jestli můžu létat dronem. Nikde nikdo, tak si uděláme foku nádvoří. V tom přišli majitelé a vynadali nám, že tam nemáme co dělat, že je to soukromé. Tak jsem je upozornil, že to nemohu vědět, když nikde není nic napsané. Odjíždíme a pomalu se stáčíme k domovu. Z Hovoran se mi nechce přes dlouhé a nudné dědiny, tak to beru více na Hodonín, do Mutěnic, Dubňan, Milotic a Kyjov. dále již po známé trase přes Boršice domů. 235km
Na víkend je předpověď přímo vzorová, volíme neděli na výlet k naší oblíbené Pálavě. Protože cestu tam máme již tolikrát projetou, tak se snažím najít jinou. Podařilo se, z Boršic směřujeme na Vážany. Silnice není v nejlepším stavu, ale je z ní pěkný výhled na Buchlov. Kyjov objíždíme po stejné trase jako před týdnem. Tento den jsme vynechali návštěvu Zímarek a míříme do Nových Mlýnů na řecké jídlo. Je zde totiž Greek bistro, jenže je ještě zavřené a pilně se tam pracovalo na přípravě nové sezóny. Jedním z dnešních cílů je nám již dobře známá Kočičí skála, jezdili jsme k ní přes Pavlov a tak uděláme změnu, jedeme přes Mikulov, takže máme jiný pohled při příjezdu. Skála je pěkně rozkvetlá, můžete posoudit na fotkách. Evu jsem vyslal fotit a nachystal si drona. Už vzlet byl po zimně hodně zvláštní a vlastní natáčení ještě více. Prostě jsem zapoměl, jak se to ovládá :-D, takže záběrů je poskromnu. Druhým cílem je Muzeum železné opony za Valticemi a kousek od něj Kolonáda na Reistě. Muzeum jsme si prohlédli a zavzpomínali na časy dávno minulé. Těch 400m ke kolonádě jsem šlapal v nových SIDI Adventure, šlo to, ale není to na nějaké dálkové pochody. Pomalu se musíme vydat domů, jen bychom si chtěli dát někde kafe, je malý zádrhel, zůstalo mi 75,-Kč. V Hovoranech se to vyřešilo k naší spokojenosti :-) Domů jsme přijeli přesně v 17 hodin, prvního dne s letním časem. 243km