Dneska mám "60". Dopoledne návštěva Transfůzní stanice na 70 dárcovský odběr. A když je venku sluníčko s teplotou 16°C, oživuji SUZUCATI. První jízdu mám jen do TERNA a rychle domů na oslavu. 23km
Již delší dobu sháníme semínka Mangolt Gator. Eva jedny našla v Zubří. A když je pěkně, proč se neprojet. Zvolil jsem trať tak, abych navštívil i jiná zahradní centra. Úplně první bylo vyzvednutí léků (1) a přesun do Hulín (2), kde nás již jednou zachránili. Dneska to neplatilo. Místo toho se mi stala nemilá věc, při příchodu k motorce jsem nemohl najít klíče. Prohledal jsem prodejnu, cestu od a k motorce, nikde nic. Až jedna paní se mě ptá, co to leží u pneumatiky. Samozřejmě klíče. Rána jak z děla, když mi spadl kámen ze srdce. Nasedám a rychlým přesunem jsem v zahradnictví U Holešovského zámku (3). Ani tady nic nemají. Bylo mě doporučeno místo toho vyzkoušet jeden druh špenátu. Beru a uvidíme. Protože je čas kávy, zajíždím na benzinku v Bystřici pod Hostýnem (4). Nyní mě čeká dobrá cesta do Valašského Meziříčí, jen se nesmím potkat s náklaďáky, což je v pracovní den nemožné. Daří se mi je předjíždět a tím pádem si dobře zajezdit. Průjezd VM je rychlý a za chvíli jsem v Zubří (5). Kupuji poslední sáček semínek a jedu si pro vodu do Rožnova pod Radhoštěm na benzinku. I něco na zub dávám. Je to nechutné, ale břuch to naplní. Pokračuji mnou hodně oblíbenou cestou přes „Bystřičky“. Ve Vsetíně trochu měním plány a beru to na Valašskou Polanku a Bratřejov. U Zádvěřic opět změna, místo domů ještě do Luhačovic. Abych si dobře zajezdil, předjel jsem rychle kolonu za náklaďákem a bylo vymalováno. V Luhačovicích beru Vervu, asi se bude ještě chvíli parkovat než, začne sezóna naplno. V Březůvkách pozdravím servismana na auto a po 6 hodinách parkuji. 213km
Už mám něco najeto, ale sezóna začne, až navštívím Pálavu. Původní plán byl vyrazit s „Jižanem“, to nevyšlo. Dále oslovuji „Karla“, to také nevyšlo. Nezbývá, než naplánovat sólo jízdu. Beru kamery a nového drona na pořádné odzkoušení. Protože je ráno hodně teplo, vyjíždím o hodinu dříve (9hod). Volím trasu přes Bzenec, potřebuji udělat záběry z drona u „kaple sv. Floriána a Šebestiána“ (1). Loni jsme měli jen foto návštěvu. To jsme vlastně hledali přístupovou trasu. Nyní je to mnohem jednodušší. Je tady klid a nikdo nic nenamítá. Pokračuji na Dubňany, jen cestou ještě zamávám „Jižanovi“ když míjím jeho dům. Tip na „Kamennou bránu“ (2) mám z FB od Pepy Frýdeckého. Je to kousek za obcí a je lepší jet mimo hlavní cyklosezónu. Dojed se dá buď po trávě, nebo cyklostezce. Místo je dělané přímo na drona, protože tak vynikne poskládání kamenů. Další zastávku mám již z loňska navštívenou, je to rozhledna „Vyšicko“ (3). Jen jsem k ní jel z druhé strany. Dneska chybí pojízdný bufet, je na něj moc brzy. Nahoru ani nelezu, potřebuji jen záběry z drona na vyniknutí půdorysu. Mutěnice mám jako na dlani. Zpět mě navigace přivede k uzavřené cestě, nezbývá než se vrátit na původní. Teď se konečně dostanu k místu ještě nenavštívenému, které bylo v plánu již loňský rok a nikdy to nevyšlo. Využívám k tomu jednu zemědělskou cestu do Dolních Bojanovic, navigace mě stejně vede až na Starý Poddvorov a z něj během chvíle parkuji u „kaple usebrání“ (4). Je to opět tip od Pepy Frýdeckého. Po vzletu drona se pokouším kaplí proletět, vychází to až na druhý pokus. Cestu zpět mi navigace ukazuje do Bojanovic. Projíždím kolem hodně zajímavé výklenkové kaple, nezastavuji, nechám si ji na jindy. A konečně se vydávám tam, kde každé jaro začínám sezónu, do Velkých Bílovic na Zímarky. Napřed si ale z Čejkovic náramně užiji těch pár dobrých zatáček. Na Zímarkách (5) je klid, jen pár motorkářů a jedno auto. Počítal jsem s větší návštěvností. S jedním motorkářem klábosíme a předáváme si tipy. Je tady na ROYAL ENFIELD Scram 411. Pokračuji opět klasikou, po viničních cestách, abych minul Velké Bílovice. U Rakvic na kruháči mají „Raka“ (6), toho jsme již jednou fotili, jen ne dronem. A to je důvod zastavit. Musím zde opatrně, provoz nějaký je. Podařilo se mi udělat pár dobrých záběrů a pokračuji na oblíbenou „Kočičí skálu“ (7). Chvíli jsem váhal, kterou cestu použiji, zvítězila ta přes Pavlov. Mám ji raději, pěkně se tak kouká nahoru na hřeben. Na skálu nelezu, není důvod, zatím nic nekvete a pohledy na Pálavu už znám. I drona jsem tady jednou měl, stejně jej vypustím a trochu poletuji. Stačí, mám již hlad a žízeň, za celou cestu jsem si nic nedal, a to je již 14 hodin. Prostě jakmile sedím na motorce, tak jedu a neznám bratra. V Mikulově na benzině dávám něco malého k jídlu a kofolu. Rozhoduji se, kudy bude návrat. Stejnou cestou se mi nechce. Volím objetí Pálavy a přes Dolní Věstonice na Hustopeče. Loni jsem na této trase měl první defekt, nyní to vyšlo na jedničku a dokonce i s hvězdičkou. Před Dambořicemi konečně opravili cestu a tankodrom se nekonal. Za dvě hodiny parkuji doma po 270km.
Začali jsme zvažovat, jestli nevyměnit SUZUCATI. A dneska je počasí ideální si to zjistit. Zajíždím do M.C.F. ve Slušovicích. Mají tam jednoho modrého V-Stroma 1050 ve výbavě za 376000,-Kč. Provádím prohlídku a pokec s prodejcem. Jen sednout se nesmí, to v M.C.F. nejde. Venku ještě klábosím se dvouma motorkářema. Pokračuji do Triumph Olomouc, klasickou tratí přes Tovačov. V Olomouci mají Tygra 900GT Pro zrovna venku, zkouším posez. Je to tvrdé jak prkno. Moje zhýčkané ozadí by trpělo. Nohy jsou zalomené stejně jak na SUZUCATI. Cena je po vybavení jen z katalogu 470000,-Kč. Ještě se informuji na svolávačku co mi přišla na podzim. Je to oprava na 5 minut. Nemusím se objednávat, stačí jen přijet. Domů to beru na Prostějov a mou oblíbenou benzinu v Modřicích. Po kávě a svačině jedu do Kroměříže kouknout na vodní elektrárnu. Chvilku to hledám, ale podařilo se. Dál není co vymýšlet, jen se vyhýbám Zlínu a o půl čtvrté jesm doma. 226km
Jenom kousek do M.C.F. Slušovice dojednat zaplacení a doupravení motorky Suzuki V-Strom 1050. Vyzvednutí je naplánováno na pátek, zatím hlásí dobré počasí. Potom zase přímo domů. 31km
26.3.
Zveřejněn inzerát na SUZUCATI. Vyzvednutá značka pro SUMOKI a její první registrace. Po obědě do Březolup (SUZUCATI) na STK udělat "Evidenčku". 28km
Dneska je "ten" velký den, jedu si vyzvednout "SUMOKI". Samozřejmě nemůžu dospat. Před devátou nasedám do taxíku a vyrážím do MCF Slušovice (1). Technik na mě kouká a nevěří, že jsem tady tak brzy. Když mu oznamuji, že už bych mohl přijet po 6 hodině, jen se směje. Má objednaného pána na spárování nového klíčku k Diavelovi. Čekám, čekám a po hodině a půl jsem se dočkal. Ještě pár dotazů k motorce a vyrážím zajíždět. Překvapuje mne, jak je motorka hbitá, úplně stejně jak o 30kg lehčí SUZUCATI. Protože se musí motor zajet, je tam omezení na 4500 ot/min. Opruz jak blázen, sotva se motor nadechne, už řadím. Musím hodně přemýšlet, jestli předjet nebo se držet za auty. Zkouším i QS, nahoru je to super, dolu mě to moc nebere a raději přecházím na spojkovou páčku a QS testuji jen občas. V Luhačovicích zastavuji na Orlenu (2) a čepuji Vervu. V nádrži bylo 8 l benzínu. Vím, že chci jet k Trampovi, jen na Uherský Brod ne, tam je cesta moc klidná a nedalo by se tolik řadit, a to musím, když zajíždím. Jedu na Bohuslavice (3), kde stavím na foto zastávku a info pro Evu kde jsem. Na Uherské Hradiště jsem jel nedávno, volím cestu na Napajedla, vyzkouším i pár ostřejších zatáček (opatrně) a jsem fakt spokojený, jak se motorka chová. Ale začínám tušit jednu zradu, a to je sedák. Z Otrokovic do Starého Města vyzkouším i kousek nové dálnice. Testuji tady brzdy, to je nebe a dudy oproti SUZUCATI. Tady asi bude ABS potřeba. V koloně aut se doplížím k Trampovi (4). Je tady partička u stolu, přidávám se a příjemně si povykládáme. Probereme motorky a videa. Než odjedou, stihnu si dát oblíbenou kofolu. Přes "Buchlovské zatáčky" mám pohodu bez aut. Nejedu úplně na stažený zadek, ani to neženu. Ono to ani nejde, když pořád hlídám otáčkoměr. Kousek za odbočením na Kroměříž opět zastávka na foto (5). Informuji Milana, že se zastavím u něj v práci. Cesta je na pohodu, až ke konci se na mne tlačí tupec s BMW, nejde poodjet, jedu už na max co mě to pustí. U Milana je dobré místo na zaparkování (6), nemusí daleko odbíhat. SUMOKI se mu líbí, aby také ne, když je to krasavice. Konec řečí a už mířím domů, počasí se trochu kazí a mně bolí "ozadí" jako čert. Nevím, kdy si dám dálkovou jízdu. Cesta příjemně a v klidu ubývá až do Zlína, kde je hodně hustý provoz. Ještě krátké zastavení u plotu se spolupracovníkem a už parkuji doma. Nezbývá než přeparkovat SUZUCATI, SUMOKI si obsazuje její místo. Najeto 167km
