Konečně pěkné počasí a tak se vracíme na Severní Moravu. Chceme zjistit, jestli obrůstá lipová alej u Vikštejnu. Tady si to ověřte. Pokračovali jsme stejnou cestou do Kružberku, kde se hned na kraji odbočí na místní zpoplatněnou komunikaci. Jede se podél Moravice k patě hráze přehrady. Zaparkovali jsme nahoře a udělali si pěší "trek" ke skále, předtím míjené. Další zastávkou mělo být Roudno, ale chybička se vloudila a my skončili na hrázi Slezké Harty. Nakonec se cesta do Roudna našla, zde jsme si dali motorkářské "pivo" a koukali na Velký Roudný, který nás čekal. Na vrcholu je rozhledna, z ní krásný výhled, a kaplička. Poté již následoval přesun k přátelům a ještě zastavení u rodičů. Cesta domů po rychlostní silnici je nuda, takže co psát :-) 325km.

V dnešním horku (35°C)se výjezd posouvá až na 18hod. Jedeme hledat "Váté písky" k Bzenci. Ty jsme nenašli, zato jsme viděli poslední neregulovaný úsek řeky Moravy. Až doma jsme zjistili, že "Váté písky" jsou těženy. Naše představa byla jiná, měla to být moravská Sahara. I tak jsme nechali stopu v písku, první naše "enduro". Cestou domů, jsme sledovali horkovzdušný balón. 124km

Naplánoval jsem dvě možné trasy na dnešní den. Vyhrála ta na Jeleňovskou, kde je "horský hotel" a 2km od něj Hloženská kaple. K ní jsme šli pěšky, aby i nohy byly namáhané a ne jen naše "ozadiny" Našli se i nádherné výhledy na Vizovické vrchy. Že je u nás krásně? 113km

Opět jeden den věnovaný jen motorce. Ráno vyrážíme na Bílou, kde se nám tak líbily cesty (6.6.). Zastavíme se u dvou dřevěných kostelíků. Za Bílou se dáme směrem na Slovensko, je tu luxusní silnice a cílem jsou Klokočovské skály. Je to místní rarita, jako bonus máme ještě čučorietkové hody. Dalším cílem je vyjet na Grúň. Zamíříme opět ke kostelíku a k soše místní krásky (valašské ovce). Zastavíme se občerstvit a přitom si přečíst moudro Petra Bezruče. Na hřebenu se líbilo i naší "japonce". Poté již vezmeme směr domů, kolem přehrady Šance. Prokličkovali jsme tento den Beskydy jak to jenom šlo. 287km

Po škaredé sobotě se udělalo nádherně. Batůžek odmítl, takže jsem se vydal jen tak bloudit po silnicích Kroměřížska. Na kraji lesa za Orlovicemi, jsem zastavil abych se ohlédl. Dále se pokračovalo na Chvalkovice k větrnému mlýnu. Potom již přes Trampa domů. 152km