Velikonoce, pomlázku nám zakázali, ale ježdění po okrese ne. Počasí je hodně větrné, vynechám kamery a drona, vezmu fotoaparát, navigaci jen na záznam trasy a vyrážím. Ani na první křižovatce jsem ještě nevěděl kam zatočím. Zvolil jsem hodně pomalé a klidné tempo přes Rackovou, kousek za ní zastavuji na první focení a odebrání trička. Už jsem mimo okres, tak šup zpět na Fryšták a Slušovice. Tady se zastavím u "sudu" a promýšlím kam dále. Vzpomněl jsem si na zimní procházku ke křížku, co je na cestě do Vizovic. Další foto. Teď menší smyčka, Vizovice - Ublo - Vizovice a rychle do hor Valašska přes Loučku. Napadlo mě podívat se na Ploštinu, z ní pokračuji na Valašské Klobouky, které jen zahlédnu a vracím se na Loučku. Původně jsem uvažoval přes Sehradice pozdravit Toma, ale na křižovatce jsem to vzal na Slavičím a byla z toho další fotka u křížku. Za Slavičínem mě napadlo projet do Bojkovic. Tuto cestu mi ukázali když, jsme jeli sraz Bikers4U. Byla tam uzavírka, ale risknul jsem to, v půli cesty je sesutá cesta, dalo se to projet. Nad Bojkovicemi se otevře výhled na zámek Nový Světlov, tak zase fotka. Začalo se zatahovat a únava se také hlásí, do Luhačovic na Benzinu je to 14 km. Načepuji benzín a kafe. Poslední kilometry jedu mou oblíbenou cestou na Březůvky. Celé toulání nakonec dalo 157km

Původní plán byl na vyjížďku v neděli, jenže hlásili silný vítr. Při procházce s Erinkem jsme se rozhodli vyrazit raději hned. Kam pojedu jsem nevěděl, ani když jsme nasedali na SUZUCATI. Na první křižovatce padly Luhačovice, jenže tam teď jezdím často a chtělo to změnu. Tou byl Provodov a Řetěchov, tam jsme již dlouho neprojížděli. Luhačovice - Bojkovice jsem jel posledně sám, Eva letos ještě ne. Za Bojkovicemi to začalo být teprve zajímavé, tady jsem už dlouho nejel a kam zatočit bylo doopravdy chvílí okamžiku. Limitem nám byl jen čas na hodinách. Fotka nad Březovou ukazuje, že to stálo za to. Když jsme se dostali do Hluku, bylo jasné, že další zastavení bude u kostela sv. Antonínka. Toto místo milujeme pro jeho atmosféru. Hodiny ukazovaly dosti času, místo přímo na Uherské Hradiště mířím na Uherský Ostroh. Chceme se vyhnout nudné cestě na Kunovice, proto prodloužím jízdu na Polešovice a Vážany. Bylo to správné rozhodnutí, pořád koukáme zpět na Bílé Karpaty a nemůžeme se toho nasytit. Ve Starém Městě odbočuji na Zlín, nemám to moc rád, ale posledně jsme ve Spytihněvi minuli jez a chtěl bych to tamtudy projet. Podařilo se a zamířil jsem na Komárov, Eva tudy nikdy nejela. Osobně jsem to jel jednou a obráceně, tak v Komárově špatně odbočím a končíme u hřiště. Z Pohořelic není kde zabloudit a domů dorážíme přesně v 18 hodin. 178km

Poslední pěkný den před prudkým ochlazením. Raději sedáme na motorku a jedeme se projet. Využíváme otevřených okresů a zamíříme do Triumphu Olomouc, kde máme domluvenu Bonneville T120. Ještě na prodejně nebyla, jen T100. Naštěstí je to to samé, jen menší motor. Takže si na ni sedáme a musíme si pochvalovat posez, jen řadička je schovaná více pod motorem, než jsem zvyklý na SUZUCATI. Potvrdili jsme si, že opět stoupla možnost koupě na 99,9%. Počkáme na T120 a po projetí to potvrdíme. A protože je potřeba Bonneville někde parkovat, zajeli jsme do Domu koleček v Grygově. V neděli jsem vymýšlel parkování a potřebuji na to 3 kolečka. Potom už jsme směřovali domů, jen bylo potřeba nejet přímo, ale užít si jízdy. Směřoval jsem to tak, aby jsme dorazili na Benzinu v Příluku. Cesta splnila vše co jsme od toho čekali. 170km

V sobotu bylo nádherně, jen jsem nestíhal doma. Na neděli již hlásili  chladněji, tak to Eva vzdala. Oslovil jsem Milana a ten na vyjížďku  kývnul. Sraz jsme si dali po obědě U Trampa. Trasa byla nalánovaná již  pár dní, tak se nic neměnilo a vyrazili jsme na jih. Cestou jsem dělal  jen zastávky na přehození kamer. Prvním bodem byly Zímarky u Velkých  Bílovic. Každý rok se tu několikrát zastavíme, letos to bylo poprvé a  pro Milana tuplem. Nikdy tady nebyl. Lidí hodně, ale dronem se kolem  dalo polétat. Chvilku jsme pokecali s pánem na GoldWingu a vyrazili na  další cíl. Cestou se nám podařilo se na chvíli rozdělit, naštěstí  moderní technika pomohla. V Šardicích jsme odbočili mezi vinohrady a  přijeli k cíli. Tím byla vyhlídka Soudek. Chvilku po nás přijeli další  motorkáři a nevadil jim dron, což bylo fajn, mám alespoň někoho ve videu  :-) Pomalu se začalo chladit a i čas nás nutil k návratu. Rozloučení a  kávu jsme si dali na benzině za Střílkami. Nachystal jsem kameru na  projetí Buchláků, ale technika selhala, takže nic nenatočila. To jsem  zjistil až v Uherském Hradišti. Domů to vyšlo v pravý čas, už mě záblo  na ruce.  215km

VIDEO