Konečně nastal čas na jízdu s BONNIE. Dopoledne se věnuji instalaci nového PC. Po obědě vyrážíme, beru kamery jen na test, jak bude vypadat nové nastavení a jestli se to bude dát rychle stříhat. Také si oblékáme nové rifle od PMJ. Rozhodli jsme se projet Valašsko. Jedu do Luhačovic přes Ludkovice, Eva ještě neviděla odstraněný most Baťovy dálnice. Pokračujeme do Bojkovic, v Přečkovicích si uděláme zastávku u kaple Panny Marie. Z Bojkovic mířím na Slavičín, mám v plánu jet na Vlachovice, ale uzavírka to mění a jedeme na Lipovou. Druhou zastávku dávám u křížku před Loučkou. Ve Vysokém Poli nejedu k rozhledně, kvůli večernímu dešti, zahýbám ke kapli Panny Marie Vysocké. Máme to tady rádi a pohled do kraje je fantastický. Na Valašské Klobouky to beru přes Drnovice a z nich již po hlavní na Vsetín. Na benzině před Valašskou Polankou dáváme kávu a rozhodli jsme se to již ukončit a jet domů. Nejblíže to je na Bratřejov a Vizovice. Celý okruh nám udělal 123 km

Je ještě lepší počasí jako včera, tím pádem plánujeme delší jízdu. Vybrali jsme si Slovensko a to hodně na pohodu. Hlavním cílem je Transformer u Trnavy. Vyjíždíme před devátou a míříme na jih. Je to stejný začátek jako na Gabčíkovo. I u Gregorova mlýna (1) se zastavíme. Je totiž v dobré vzdálenosti na odpočinutí. Dneska Malé Karpaty přejedeme za Jablonicí. V zatáčkách upravují cestu a to využiji na semaforu. Když odjíždíme, motorkář v protisměru signalizuje, že mám jet pomalu a opatrně. Dobře jsem udělal, v úseku prudších zatáček, za jednou leží přes cestu hodně silná větev ze stromu. Nebýt tohoto upozornění, vletěl bych do toho. A že mám v navigaci klikaté cesty, opouštíme hlavní a k Transformerovi (2) přijedeme po okresce. Ještě, že je tak velký, byl jsem dobře rozjetý a zahlédl ho v posledním okamžiku. Je to dobrý motorkářský bod. Času spousty, dávám vědět kamarádovi, že bychom se u nich mohli zastavit. Souhlasí, takže se vydáváme zpět k domovu. Cesta vede přes mnoho obcí, nějak nám to dneska nevadí a koukáme, jaký stavební boom je na Slovensku. Z dáli prohlížíme jaderku v Jaslovských Bohunicích a pomalu míříme k další zastávce. Cestou nás ještě zdrží cyklistycký závod a jsme tam, u Velkomoravského dvorce v Ducové (3). Úplně tam ne, protože by se muselo šplhat do prudkého svahu a to v motobotách nedáme. Nezbývá, než to nechat na jindy a udělat lepší přípravu. Pokračujeme až dorážíme k Beckovu. Tak krásně nasvícený hrad nelze minout bez povšimnutí. Zastavuji a dělám pár záběrů, jsme z toho pohledu unešeni. Už jen pár kilometrů nám zbývá na oblíbenou benzinku (5), kde si dáme svačinu bez kávy, tu máme slíbenou na návštěvě. Dávám vědět, kdy se objevíme (navigace ví všechno) a vyrážíme. Cesta není zase tak moc zajímavá a za 3/4 hodiny parkujeme. Po mnoha letech internetového přátelství si konečně podáváme ruce. Při příjemném klábosení čas utekl a nezbývá, než vyrazit k domovu. To jedeme tolikrát projetou trasou, že není co komentovat. 294km

I přes pěkné počasí to v týdnu nevyšlo. Proto víkend bude motorkářský. Dneska má přednost SUZUCATI a tím pádem bude i trochu delší trasa. Jak bývá zvykem, vše plánuji dopředu, i teď to tak bylo, ale hodně jsem se stím natrápil. Tomtom i mapy.cz jsou po zimě aktualizovány a mám problém v nich pracovat. Nakonec vše dobře dopadlo a trasa je nachystaná. Protože musíme nabrat benzím, poprvé využívám App pro EuroOil (1). Tankujeme v Otrokovicích 95 bez biosložek. Kamery zapínám až tady. V Tlumačově kontroluji navigaci, jestli tam je klikatá trasa, moc se mi to nezdá, a jsou. V Prostějově (2) dělám zastávku na výměnu baterií a pozoruji policisty, jak si odchytli plechovku za rychlost. Pokračujeme k prvnímu bodu. Byl jsem hodně překvapen, že najíždíme na šotolinu, při plánování jsem si kontroloval trasu a měli jsme přijet po asfaltu. Nevadí, zvládneme to. Poté co se objevila asfaltka, byl tu druhý problém. Navigace nás navádí do soukromého statku. A tím pádem jsme náš bod jen viděli přes zamčenou bránu. Otáčíme a u pěkné boží muky si kontroluji jak dále. Statek se musí objet ještě po šotolině. Konečně parkujeme před Ohnivým andělem (3). Samozřejmě parkuji tak, aby se dala udělat ta správná fotka. Za chvíli přišli tři dámy a podivovali se proč tak stojím. Po vysvětlení se nechali i se SUZUCATI vyfotit. Docela jsme si užili srandy. Vracet zpět jsem se nechtěl, volím původně plánovanou cestu. Až v Ptení jsem pochopil, proč navigace jela tak jak jela. Je tam závora a zákaz vjezdu. Naštěstí malá skujinka na projetí zůstala. Cestou na Olomouc zastavuji na výměnu baterií v Drahanovicích. Kousek se musíme protáhnout Olomoucí a za chvíli parkujeme u Chomoutovského jezera. Tady máme také anděla (4), je mnohem menší, ale má zase svůj příběh. Blíží se poledne a začínáme mít hlad. Svačinu si dneska nevezeme a je nutné se zásobit na cestě. Volíme Orlen ve Šternberku a místní "gurmánskou" specialitu, párek v čemsi. Žaludek naplněn a vydáváme se k poslednímu místu za Starou Libavou. Je jím kaple sv. Jana Nepomuckého (5). Je to moc pěkné místo, až na tu hromadu větrníků opodál. I přes silný vítr zvedám drona a chvíli natáčím, občas i nenatáčím :-( Eva si zatím vykládá s pánem, co sem vyjel s rodinou. Před odjezdem se domlouváme, že cestu domů změním a nepojedeme plánovanou trasu. Začínáme cítit únavu a chceme být včas doma. Odpočinkouvou zastávku děláme v Bystřici pod Hostýnem a rozhodneme se zpestřit jízdu přes Tesák-Troják. Před pátou parkujeme po 292km

Po pracovním víkendu a dopoledním sečení trávy jsem vytáhl BONNIE na vyjížďku. Kam jinam než za „Jižanem“. Už jsme se dlouho neviděli a návštěvu jsem měl již delší dobu domluvenou. Cestu tam jsem moc nekomplikoval a vzal to směrem na Kyjov. Po hodince parkuji. Strávili jsme perfektní čas a můžu se vydat domů. Není kam spěchat, vybírám trasu na Koryčany – Kroměříž. Za Tlumačovem si to ještě dám na zatáčky a doma parkuji po 17 hodině a 150km

Na dnešní den mám domluvený prodej dílů z nefunkčního PC. Předání má být uprostřed Ostravy. Čas jsme si stanovili na deset hodin. Kontroluji tedy jen čas dojezdu a různě se motám severním směrem. Za Příborem je uzavírka a to mě dostane přímo k letišti. Tady jsem byl jen jednou, když jsme letěli na Krétu. A jsem v Ostravě, nemít navigaci, tak jsem ztracený během minuty. Přijíždím na domluvenou benzinku a předávám díly (1). Protože mám hodně času na další domluvenou návštěvu u „Seveřana“ (14hod) dávám si kávu a přemýšlím kam zajet. Vybral jsem si zvoničku sv. Isidora z Madridu nad Jablunkovem. Než ale nachystám vše do navigace, dávám řeč s pány, co si přišli zakouřit. Jeden řeší dluhy a exekuce a druhý se podělí o zážitky s Ruska. Nakonec tady sedím hodinu a půl. Proto ani neměním typ cesty a jedu po dálnici pro urychlení. U zvoničky (2) se pokochám pohledem do kraje, udělám pár fotek a naplánuji trasu k „Seveřanovi“. Po kontrole dojezdového času navolím klikaté cesty. Bylo to dobře, alespoň pár dobrých zatáček jsem měl, jinak je to cesta přesně středem Ostravy. V Hrabyni (3) jsem o minutku dříve, nevadí, dávám si svačinku. Poté si v klidu poklábosíme dvě hodinky. Cestu zpět raději nechávám na navigaci, protože se musím dostat do Bílovce, z něj to již znám, ani uzavírka Oder mě již nezastaví jako posledně, jedu na Veselí. Další překvapení mám v Bystřici pod Hostýnem (4), když najednou stojím u zákazové značky. Takže curyk a jedu na Dřevohostice. Další cestu již nijak nekomplikuji a parkuji před sedmou po 397km