Měsíc jsem nejezdil a když jsou Velikonoce, je čas vytáhnou BONNIE. Při oživování jsem si zase zaperlil. Po stisknutí startovacího tlačítka ticho. Prolezl jsem pojistky, návod a v zoufalství zavolal servismanovi. Jen se zmínil o spojce, bylo mě jasné, kde je chyba. Samozřejmě ve mně. Po zmáčknutí spojky se ozval nádherný bublák. Poučení, nekupuj motorky s rozdílným startováním.  SUMOKI totiž nepotřebuje mačkat spojku.

Po obědě vyjíždím a jen tuším směr někde k Prostějovu. V Mořicích na oblíbené benzině káva a tam se definitivně rozhoduji k návštěvě "Ohnivého anděla". Zadávám do navigace a vyrážím. Jaké je mé překvapení, ze zákazové značky, parkuji kousek za ní. Je tady nová socha bejka. Nechávám se vyfotit a na anděla kašlu. Vracím se kousek a mířím na Přemyslovice, kde vidím novou rozhlednu a dokonce přístupnou. Trochu je to OFF road, ale i BONNIE to dává. Po focení pokračuji v objíždění Kosíře do Drahanovic. Potom známou trasou přímo domů. Ještě v Tovačově koupě benzínu za 40,50. 202km

 

 

 

 

 

 

Dneska jen pracovní jízda. Odevzdat biologický materiál u doktora a koupit v řeznictví Sanytrák sádlo. Krásných 54km

 

Hlásí trochu škaredé počasí, ale když musíš, tak musíš. Naplánoval jsem si Jižní Moravu, Zímarky a Kočičí skálu. První zastávku udělám hned v Napajedlích na benzín (1) za docela slušnou cenu 40,-Kč :-D Potom rychle na dálnici do Bzence. Teplota je 13°C, docela se mi hodí teplá vložka v bundě. Kolem „jižana“ do Dubňan a zachvíli parkuji u Zímerek (2). Jsou zde jen cyklisti. Pokecáme o motorkách a nechám se vyfotit do deníčku. Také se mi ozval ogara z motorkari.cz, že dneska naše setkání neklapne. Nevadí, někdy příště. Dnes nejedu přes Rakvice, ale Zaječí, dlouho jsem si to neprojížděl. Změna je v novém asfaltu, je to docela fajn. I na Kočičí skálu (3) jedu jinak, přímo přes Mikulov. Ještě tady dokvétají hlaváčky jarní a kosatce nízké. Dělám opět foto s pohledem na Pálavu. Nikam se nevracím, ale pokračuji na Klentnici a Pernou. Z Hustopečí klasiku na Dambořice. Změna nastává před Kyjovem a vybírám dlouho nejetou trasu na Bukovanský mlýn. Chci navštívit Stonehenge Ostrovánky – Kamenný kalendář (4), nedávno dokončený. Se SUMOKI fotka nevyšla, motá se tady hodně lidí. Cesta na Koryčany je na úplnou pohodu a to pokračuje i přes „Buchláky“. Potom opět na dálnici a zase k benzince (5). Domů jedu přes město, ať mám i trochu zážitek z provozu. 277km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hlásí velmi dobré počasí. Potřebuji aktivovat Euro kartu, proto volím Slovensko. V plánu jsou „Hojdačky“ a průjezd kolem Váhu u Púchova po cestě, kterou jsem nikdy nejel. Ještě přidávám Manínskou tiesňavu, SUMOKI tam ještě nebyla. Vyrážím v pravé poledne, jedu na velkou pohodu. Za Valašskými Klobouky mě Tereza vede cestou nikdy neprojetou do Střelné a z nich už je to do Lysé pod Makytou kousek. Zde mám první houpačku. Dojíždím na konec asfaltu a když vidím co mě čeká, tak váhám. Nahoru to nějak vždy dám, ale co dolů. Jenže mě to hrozně láká ji navštívit. Vyrážím, uprostřed úvozu mě zablokoval traktor. Potom vyjíždím na super louku. Na začátku si chystám drona na sledování. Je to poprvé a vychází to až na druhý pokus. Nahoře u houpačky je plno (1). Využívám toho a poprosím o natočení při houpání, nemusím tak dávat stativ. Je to nádherné místo v vynikajícím výhledem. A teď dolů. Už na louce se vyděsím, jak jsem si omylem přidal plyn. Naštěstí jsem si už na výjezd dal „rain“ mapu. A v úvozu, hrůza. Dokonce mi chcípl motor a mám co dělat abych zastavil. Dole jsem hodně rozklepaný, ale šťastný, že se nic nestalo. Po pár kilometrech mám ještě jednu houpačku, stejně konstruovanou. Když ale koukám na ten výjezd , nakonec to v polovině vzdám (2) a zase se opatrně vracím na silnici. Do Púchova se zklidním a docela se těším na nový zážitek z jiného objetí kolem Váhu. Toto mi poradil slovenský kamarád V.M. Aby to nebylo tak jednoduché, v Milochove (4) si dělám opět malý OFF-road na křížovou cestu. Získávám tak pěkný pohled na Nosickou přehradu. Stejně to ještě vylepším dronem a mám super panorama. Po projetí Považské Bystrice už mířím na Prečín. Kde je další houpačka. U statku se chlapů ptám, jestli jedu správně. Ano jedu, jen hojdačka je rozjebaná. Louka má opět slušné převýšení, co chcete na Slovensku. Ale ten pohled na Klak je úžasný. U houpačky (4) zjišťuji, že je doopravdy nepoužitelná. Na odjezd volím jinou trasu, ale po pár metrech zjišťuji, že to bude spíše horší. Otáčím se a vracím původním výjezdem. V Prečíně ruším naplánovanou trasu v navigaci a mířím domů přes Čičmany do Ilavy. Motorkářů po cestě jako much. V Ilave (5) aktivuji kartu platbou za kávu. A můžu v klidu do Slovinska. Za Slavičínem ještě dotankuji, škoda, že jsem si nevzal správnou kartu, mám to tak za 40,40,-Kč. Doma parkuji po 6 hodinách a 254km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na sobotu hlásí nejtepleji, kromě rána. Domlouvám návštěvu a plánuji trasu. Podle toho i vyrážím, abych dojel na domluvený čas. Vyrážím v 9 hodin do 10C pořádně nabalený. Zastávka na benzině v Mořicích je povinností (1). Káva do porcelánu je moc dobrá. Během popíjení se venku shromáždila velká skupina motorkářů. Jedou si opékat buřty, jak jsem se dověděl. Měním silné triko za tenčí a pokračuji na Prostějov, ten objíždím po jeho okraji, jinak mě Tereza vede do centra. Na Konice je to fajn cesta a když opět vidím rozhlednu, nedávno navštívenou na BONNIE, okamžitě tam mířím (2). Je to jiná jízda po šotolině než posledně. Zde si zkouším poletuchu, různá nastavení kamery a automatické režimy. Z Konice jedu třetí možnou trasou na Jevíčko, kde dotankuji (3), aby mě to vyšlo zpět do Napajedel. Cestu na Moravskou Třebovou si moc užívám, je prázdná, tím pádem trochu zrychlím. Dojezd na návštěvu mám pořád v pořádku, mohu tím pádem nechat původní plán bez úprav. U obce Koruna zahlédnu rozpadlý kostel (4), kdysi s Evou navštívený. A když je zrovna poledne, proč si tam nesníst oběd. Jenže se musí přes dvůr a do zákazu. Při pojídání přijel majitel s traktorem, elegantně se mě vyhnul. Když jsem se mu šel omluvit, vzal to na pohodu. Trochu se mi posunul dojezdový čas, ale pořád to je OK. Vyrážím na moji moc oblíbenou trasu Tatenice – Zábřeh. Je super a dobře se tady jezdí. Jen se zde trochu motají cyklouši a v jedné zatáčce to bylo nepříjemné. Do protisměru je předjížděl motorkář a míjeli jsme se trochu na těsno. Asi se mu nechtělo kvůli nim zpomalovat. Nakonec přijíždím přesně na domluvenou 13 hodinu (5). Příjemně si dvě hodiny poplkáme a pokračuji již k domovu. Nevracím se na hlavní cestu, ale rozbitou okreskou to beru na Oskavu. Je tady cykloušů ještě více na Zábřeh, co nadělám. Cestou se mi otevřel bezva výhled dolů do údolí, nelením a odbočím na polní cestu, abych to měl ještě lepší (6). Za Oskavou bych mohl přímo na Šternberk, jenže se mi tam zatím nechce a vyjíždím nahoru na Rýmařov, až teprve potom sjíždím dolů přes Sovinec na Šternberk. Potom klasika do Olomouce za níž jen dálnice až do Napajedel (7), kde tankuji plnou (39,50,-Kč). Poslední úsek ještě s pár zatáčkami a v 18 hodin parkuji doma po 355km