První máj je oproti sobotě trochu zamračen, ale to nevadí, vyrážíme směrem na Štramberk. Protože se nám cesta z Bystřice pod Hostýnem moc líbí, jedeme tudy. To mám změnilo vjezd do Štramberka, koukáme jak blázni, že to nepoznáváme. Až po chvíli zjistíme, že poslední návštěva byla z jiné strany. Projdeme si uličku s dřevěnicemi, prohlédneme náměstí a od kostela to vezmeme z Trúbě. Ne vyhlídku nejdeme, není moc vidět. I tak se porozhlédneme po městečku a šup k "japonce". Zpět to vezmeme přes Rožnov pod Radhoštěm na Vsetín. 183km

Plníme si slib, že budeme letos jezdit na Slovensko. Vyrážíme brzy ráno a hranice překročíme u Sidonie. Nejedeme daleko, jen na druhou stranu Bílých Karpat. Začínáme od severního bodu, tím je Lednický hrad. Vyšplháme nahoru, ale z nádvoří se dále pokračuje po ocelovém žebříku, to vzdáme. Dalším bodem je Vršatské bradlo a zde zřícenina hradu. Nejjižnější cíl je Krivoklátská tiesňava, tou jenom projedeme a vydáme se k Dračí studni. Je to zajímavý geologický útvar. Slovensko opouštíme jen na chvíli a zahneme do Sidonie k prameni. (navštívili jsme loni na podzim) Odtud vyrážíme pěšky zpět ke kapli Brezová. Je to krásné a velmi klidné místo. 215km

Po pracovní sobotě se opět vydáme na silnici. Máme dva cíle a během cesty přidáme ještě jeden. První zastávku děláme u Slavíčského tunelu, má velmi zajímavou historii. Poté si dáme malé enduro a dojedeme k železničnímu viaduktu Jezernice. A teď na sever, bohužel nás tlačí čas a počasí, tak to bereme po dálnici (50km). Míříme k Motobaru u Hanky(Bravantice). Parkujeme vedle modrého "Stromka", s majitelem jsme si bezva poklábosili. A už jenom domů, co nejdříve pryč z dálnice a přes Valašské Meziříčí a Bystřici pod Hostýnem. Dálnice si vzala svou daň, musel jsem doplnit olej (2dl). 220km

Asi na chvíli poslední den s pěkným počasím. Jedu sám na Troják a Marušku, je fantastická viditelnost. Kochám se pohledy a přemýšlím, kam se vydám. Padlo rozhodnutí zajet do Sehradic navštívit Tomáše Heinze. Bral jsem to přes Kašavu, Trnavu a Slušovice. Tomáš byl doma, pokecali jsme, předali telefoní čísla a už byl čas, vrátit se domů. Bylo to přes Pozlovice a Ludkovice. Krásně jsem si zajezdil. 101km

Abych splnil slib, ráno jsem zavolal Tomášovi, jestli má volno. A měl. Do hodiny jsme se sešli u motorestu v Zádveřicích. Domluvili přibližnou trasu a vyrazili. Teplota kolem 13°C byla hraniční na ruce, ale dalo se to vydržet. Projeli jsme Vsetínem na Malou Bystřici, Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm a Frýdland nad Ostravicí. Měl jsem zálusk na projetí cesty kolem přehrady Šance. Palec nahoru, je to božííí. Pro spestření se odbočilo na Grúň, zde jsme ochutnali halušky s brynzou. Dalším cílem je nádherná cesta na Klokočov, oběma směry jsem si to fakt užíval. Další zastávka byla na Bílém Kříži. Poté se směr obrátil k domovu. Tato místa Tomáš navštívil prvně, na oplátku mě vzal zase tam, kde to má rád on. Byly to offroady, pro mě a "japonku" těžké OFF. Ale za ty výhledy to stálo. Celé to 6 hodinové toulání byla jen čirá motorkářská radost. 277km

Další plánovaný výlet na Slovensko. Plány jsou velké, chceme navštívit čtyři místa. Jak to ale bývá, zůstalo u dvou, Sulovské skály a Strečno jsme nezvládli. První na řadě po přejetí hranic byla Maninská tiesňava. Tak se nám tam líbilo, že jsme jen přehazovali kameru a jezdili nahoru, dolu. Celkem 5x. Nakonec ještě pěšky. Je tedy jasné, kde zůstaly plány. Abychom pořád nenavštěvovali přírodní divy, další zastávkou se stal hrad Lietava. Již ze Žiliny byl vidět. Tady se "japonka" projela offroadem. I tak nám ještě něco nechala. Je to krásný a velký hrad, který se snaží opravit. Výhledy na okolní hory nás cele pohltily. Ještě jsme to zkusili a zamířili na Strečno, jen pohled na hodiny nás dokázal obrátit. Zpět jsme jeli na Klokočov, protože tamní cesta nám učarovala, a to tak, že jsem to klopil více než jindy. Zvládlo se to a potom již šupem přes Santov domů. 332km

Toto datum je již dlouho v kalendáři. Mělo jen rozhodnout počasí. A to nám řeklo, jedete. Proč je toto datum důležité, no přece je 11. setkání RECKO.NAME v Brně. Jen se před tím podíváme k rodnému domu mého otce v Otinovsi. A že jsme v blízkosti Moravského krasu, nedá nám to a jedeme se tam podívat. První zastávkou je Rudické propadání a jeho blízké okolí (viz. galerie). No, a nenavštívit Macochu, to přece nejde. Evě vykládám, jak jsem zde před mnoha lety s rodiči šel krásnou nenáročnou cestou. Jenže chybička se vloudila, my šli jinou a to notně náročnou. Za to jsme viděli to, co jsme nikdy neviděli. Vstup do Punkevní jeskyně. Nakonec se to vydařilo a již je čas zamířit do Brna. Jedeme na Křtiny a Adamov, no úžasné zatáčky. Opět jsme si to užili. V Brně mírně bloudíme, ale jsme přece zkušení a tak se nám podaří přijet na místo. Příjemně se pobavíme, najíme a v osm vyrazíme k domovu přes Buchlovské hory. 265km

Na odpoledne hlásí bouřky, tak hned ráno vyrazím. Jedu sám, tak to bude jen požitkářství z jízdy. Vyberu si tedy trasu, kterou mám moc rád. Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí - směr Nový Jíčín, ale uprostřed zahnu na Frenštát pod Radhoštěm a Frýdland nad Ostravicí, kolem Šance nahoru a zahnu na Klokočov, jenže večer tu hodně bouřilo a po cestě se valí dosti vody, otáčím a přes Bílou na Bumbálku. Tady si říkám, udělám kousek ofroadu, blbý nápad, dojel jsem jen za Masarykovu chatu a tam "japonku" položil. Takže kontrola škod, otočení a honem na silnici. I tak mě to rozhodilo, jel jsem hodně pomalu. Pro uklidnění na kafe a přes Rožnov pod Radhoštěm na Vsetín. Tady jsem se již rozjezdil a bylo to super. Ve Vsetíně padlo rozhodnutí navštívit spolopracovníka v Bratřejově. Prohlédnout pozemky, pokecat a už jen domů. 238km

Po rozhodnutí nechat přešít sedlo, jsme vybrali firmu DDT Custom Seat. Sídlí v Mohelnu, které je od Zlína 150km. Zabalil jsem náhradní sedlo, dal na motorku a vyrazil. Kousek od Mohelna jsem zahlédl chladící věže Dukovan. Po úspěšném domluvení a přenechání sedla, jsem zamířil k elektrárně. Poté již jen domů, cestou mě chytil v Buchlovskýh horách krátký déšť. Nic hrozného. 302km