Dlouho očekávaný víkend. Již 22.9. jsem si objednal Motoškolu Sršeň. Počasí na den výcviku nehlásí zrovna super, zato v sobotu luxus. Vyjel jsem v 9 hodin a spěchal do Jindřichova Hradce na setkání s kamarádem Zbyňkem. Brno jsem objel po dálnici a zbytek projel po okreskách. Zbyněk mě vzal na motosraz do Milevska, potom návštěva u jeho přátel a nakonec poježdění po kraji až k ubytování, pensionu U svatého Antonína (kousek za Hradešicemi). To vřele každému doporučuji. (453km) Druhý den vyrážím v 8:30 na letiště Tchořovice, kde je první část výuky. Cestou nasazuji nepromoky. Naštěstí po celou dobu na letišti neprší, a tak mám čas si zvyknout jak jezdit v náklonu. Druhá část výuky je již na silnici, začínají se stahovat přeháňkové mraky, tak opět do nepromoků a vyráží se. Kličkujeme nejen na silnici, ale i mezi mraky. Mám tolik informací, že nevím co dříve, ale jde to. Končí se společnou fotkou v 16 hodin. Nakonec jsem byl za déšť rád, již se jej tolik nebojím. (255km) Poslední den je chladněji, ale polojasno. Po snídani se rozloučím s majiteli pensionu a v 9 hodin vyrážím k domovu. Jedu více na sever, zastavím se v Táboře u kasáren, kde jsem sloužil socialistické vlasti. U Humpolce podjedu dálnici a mířím k rybníku Dlouhý, kouknu se na chatu strýce a tety a již frčím po Vysočině na Tišnov. Nechce se mi vůbec do Brna, a tak přes Jedovnici mířím na Vyškov. Zde se rozhoduji, kam dál, a počasí mě naláká na Buchlovské zatáčky. U Trampa je plno, takže jen zastávka na foto a již domů. Celou zpáteční cestu jsem se snažil používat načerpaných informací z motoškoly. Zjistil jsem, že jsem v jízdě plynulejší a mám trochu lepší přehled v zatáčkách. Teď už to chce jen počasí, abych mohl jezdit a trénovat. (434km) Celkem za tři dny 1142km.

Máme doma návštěvu, počasí luxusní, tak my šup na motorku a děláme vodiče. Jedeme na Troják a potom již pěšky na Marušku. Testujeme jizdu ve dvou s novýmy poznatky z motoškoly. 60km
Návštěva odjela a tak opět nasedáme, původní cesta byla na Tvarožnou Lhotu, ale šedá obloha nás vede jen k bloudění po cestách Uherko Brodska. Ze Suché Lozi do Březové, Komňa, Bojkovice, Luhačovice a domů. 120km.

Dva dny dovolené, je potřeba využít pěkného počasí. Vyrážíme na jih, chceme navštívit orchidejové louky. První zastávka má být v Horním Němčí, ale jsem tak rozjetý, že to vezmu hned na druhou, takže se vracíme zpět. Orchideje kvetou, zatím jen Vstavač vojenský. Zpět po rozbité cestě si netroufám, míříme vzhůru do lesů. Nalákala nás pěkná asfaltka, jenže končí uprostřed lesa. Nakonec se vymotáme a jedeme do Velké nad Veličkou, zde je ta druhá zastávka. Opět kvitka na Zahradách pod Hájem. Je tu krásný výhled a taky Vstavače jsou moc pěkné. Kafe si jedeme dát k přehradě Lučina, chtěl jsem dronit, ale dosti fouká a nad vodu si netroufám. Po kafi, před Holíčí ještě k rozhledně Tvarožná. V Holíči zastavíme u zámku, uděláme fotku "japonky" a obejdeme jej dvakrát. Zámek je v hrozném stavu, je to škoda. Poslední zastávkou dne je (kaplička) "kostol" sv. Margity Antiochijskej, ten je zase opraven moc pěkně. 261km

Dneska na druhou stranu, na sever. Kolem Lysé to bereme na Hrčavu, kde je trojmezí PL,CZ a SK. Cesta byla hodně náročná, provoz hustý, byli jsme rádi za odbočení na Hrčavu. Krásná klikatá cesta lesem, jen trochu kamínků v zatáčkách. Obec je malebná, tedy než se kousek popojde a uvidíte dálniční most. I vlastní "Trojmezí" nás hodně zklamalo. A na Slovensko se ani nedalo jít. Nějak jsme předpokládali klidné romantické místo, no jo, co chcete po městských. Návrat z lesů do civilizace byl krutý, do Čadce jen v koloně. Postupně jsem se "šudlil" před auta, až jsem narazil na policejní vůz. Seděli tam pohodáři, ukázali rukou, že se mohu "šudlat" dál i před ně. Abychom dostáli našemu zvyku bloudit, tak v Čadci jsme se museli ptát na cestu. Hledali jsme hotel Husárik, kousek nad ním mají být krásné výhledy. Chvíli se hledalo to správné místo, až se našlo. O cestě Čadca - Turzovka, raději se nevyjadřovat. Mířili jsme do Korně na ropný pramen. Ani jsem netušil, že jej vlastníme :-). Potom již domů a po cestě si užít zatáček do Bílé. 334km

Jedeme poznávat moravské sopky. Cestou se v Kunzově zastavíme u jedné zajímavosti. Vracíme se tedy na Velký Roudný a protože je nádherná viditelnost, užíváme krásných výhledů. Praděd máme celý den jako na dlani. Dokonce vidíme další cíl putování, zářící kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu. Po jeho zdolání se vracíme podívat na Lavový proud u Meziny. Je zde i cedule s popisem Venušiny sopky, tak ji jdeme také navštívit. Sestoupíme až do "kráteru". Cestu zakončíme na kafi u rodičů. 303km

Pořád pěkně, odpoledne sedáme a vyrážíme na Výkleky, nějak věříme, že tam nebudou lidi. Jen valíme oči, jak jsme se spletli. Domů to bereme přes půlku Moravy až ke Kroměříži k velké lípě. 180km

Je potřeba se po práci uvolnit, tak hupsnu na "japonku" a brouzdám kolem komína. První den na Uherský Brod - Buchláky - Kroměříž. Druhý den Luhačovice - Brumov - Valašská Polanka. 137 a 125km