Od poslední Dubnové jízdy jsme jen trpěli rýmou a kašlem, takže v tom studeném Květnu nebyl ani důvod jezdit. Jenže absťák začínal být velký, takže i přes „Drupiho“ drsný hlas nasedám na motorku, a jedu se na chvíli projet. Zrovna i otestovat koupený nákrčník. Napadlo mě, že jsem dlouho neviděl Tomáše, tak jsem nahodil dotaz, jestli bude doma. Odpověď byla kladná. Vzal jsem to po Valachoch a při příjezdu mě to ukazovalo 77 km. Vyzpovídal jsem Tomáše ohledně jejich týdenního výletu na Ukrajinu, kde navštívili i Černobyl. Poptal se na chystané setkání na Ploštině a trochu mouder kolem motorky. Byl to perfektně strávený čas u přátel. Pomalu jsem se vydal domů s tím, že musím mít alespoň 100 km, jinak to přece nemá cenu vůbec vyjíždět. Ještě po krátké zastávce u spolupracovníka, jsem to oklikou vzal domů a skutečně najel 108km.

Tento víkend čekáme rodinnou návštěvu, a když se udělalo hezky, využíváme toho. Sedáme na motorku a děláme průvodce po Valašsku. První zastávkou je kaplička ve Vysokém Poli, synovec rád fotí a tady se dá najít pár námětů. Druhá zastávka je až na přehradě Bystřička, počasí je již trochu zakaboněné, ale pořád slušné. Čas oběda se přiblížil, jedeme na Santov, kde si dáváme vynikající hovězí guláš. Ještě jsme uvažovali vyjet na rozhlednu „Maruška“, ale začalo trochu krápat a u motorky jsem si všimnul, že po zmáčknutí spojky se ozve divný zvuk. Proto cestu zpět vedu kolem kamaráda a zastavím se u něj, aby si to poslechl. Zjistil, že mám zaseklé startovací tlačítko a ten zvuk byl točící se startér. Uvolnil tlačítko a už jsem jen dojel domů. V týdnu mě čeká rozebrání a vyčištění ovladačů. 159km

Po sobotním zjištění závady jsem se pustil do opravy. Začal jsem ve čtyři a zkončil o půl osmé. Rozdělal jsem pomalu půl motorky. Chtěl jsem totiž znovu namazat i plyn, ale povolení na řídítku moc neumožnilo uvolnit pohodlně lanko, chtěl jsem to povolit u motoru, ale po zjištění, že bych musel sundat chladič jsem to vzdal. Startovací tlačítko jsem pročistil namazal a složil, nešlo ani startovat, ani světla. Takže znovu rozebrat a zjistit co se děje. Po mnoha pokusech jsem nakonec podložil kontakty gumou a opatrně vše přišrouboval. Světla občas nesepla, stačilo znovu jen drbnout do tlačítka.

Ploština. Dlouho očekávaný okamžik FB Suzuki V-Strom CZ. Leoš K zorganizoval sraz v kempu pod Ploštinou. Když jsem to měl tak blízko, rozhodl jsem se zajet povykládat a odvézt od Michala N mapu Slovenska, tímto mu znovu děkuji. Ještě jsem si stihl i příjemně zajezdit po okolí. Setkání bylo super, bezva parta dodala setkání tu pravou atmosféru. Domů jsem se vrátil až v osum hodin. 117km

Po sobotě nabuzen na ježdění, ráno naskakuji na motorku a vyrážím na plánovanou trasu,  chci zjistit, kde se nachází zřícenina kaple sv. Jeronýma (49.8476, 17.33119) a zkontrolovat v jak pokročilém stavu se nachází stavba rozhledny "Bunkr" (49.95345, 17.77787), ještě jsem měl třetí cíl, ale přicházející bouřky mě odradili tam zajet. Cestou jsem navštívil kamarádku, kterou jsem asi tak 25 let neviděl. Také jsem míjel krásný hřbitov, chtěl jsem si zde zadronit, ale nešla mi kamera, až u kaple sv. Jeronýma jsem přišel na to proč. Špatně zastrčený konektor v mobilu :-( U rozhledny jsem zjistil, jak se nad horama mračí a meteoradar ukázal, že je tam hrůza. Trochu jsem zmokl, než se našla vhodná benzina. Kafe a lehká svačinka pomohla počkat, až to přešlo a už jsem se vezl přímo domů. 326km

V týdnu nám bušil vydatný déšť na okna a v TV hlásili lokální záplavy. Naštěstí na pátek je hlášený přesně pravý opak, krásné slunečné počasí. Přátelé vyjeli do Krušných hor za Jirkou A. a vydali se po stopách Kuneše. My co praktikujeme pohodlné spaní a ne stan, vyrážíme na jeden den na naši oblíbenou Vysočinu. Naplánuji trasu a nechám navigaci vypočítat několik variant, jedna se nám zamlouvá a tak o půl deváté vyrážíme přes Kyjov na náš první bod. Je jím Ivančický viadukt, málem jej mineme, takže rychlá otočka a stojíme přímo pod ním. Eva fotí a já vzlétám dronem, dokonce se podařil zachytit průjezd vlaku. Nevzal jsem si napsaný itinerář a vše nechávám na navigaci, chyba, minuli jsme další náš bod, prostě „PŘÍŠTĚ“. V dáli vidíme chladící věže JA Dukovany a neodoláme se na ně jet podívat, opouštíme trasu a fotíme se kousek před JE. Další cíle máme až za dálnicí, více na sever. Cestou mi Eva buší do zad, koukej toto je pivovar z Postřižin, brzdím a děláme malou přestávku. Chtěl jsem udělat fotky z dronu, ale jsme v zakázané zóně, takže mám přes obrazovku jen černo a varování, takže fotky žádné, jen ty od Evy. Dalším cílem je středověký most v Ronově nad Sázavou, jen cestou uděláme nečekaný objev, další výtvor Michala Olšiaka, strom. Neudělat fotku Stromu u stromu by byl hřích, ještě k tomu přidáme i svačinku. K mostu jsme se dostali a cestou si užívali nádherných cest a krajiny. Od mostu nás vede navigace do Moravských Křižánek, chtěl jsem vidět „Pazdernu čp. 108“, jenže zastavujeme u úplně jiné chalupy a pazdernu zahlédnu jen čirou náhodou, nakonec jsme ale nenašli cestu k ní, takže „PŘÍŠTĚ“. Pomalu se nám cesta začíná stáčet směrem k východu a zbývá poslední zastavení. Osamocená stará vápenka u Bystré, nakonec je z toho krásné místo na odpočinutí a fotky. A teď už doopravdy domů, jenže na nás bliká signalizace benzínu, tak hledám u Prostějova benzinu, zastavuji na námi oblíbené PAPOIL (Kojetínská ul.). Beru jen trochu a zbytek nádrže doplním až ve Zlíně. Domů jsme přijeli kolem 20 hodiny. 494km

Pořád toho nemáme dost a tak si dáme malou jízdu po obědě na meandry řeky Moravy u Bzence. No, a když u Bzence, chceme si zajet i ke Kapli sv. Floriána. Jenže nenacházíme tu správnou cestu, tak jen koukneme z města na kopec a míříme k Moravě. Pěšky se nám v motohadrech nechce. U meandrů už jsme jednou byli, jenže po deštích je to neprůjezdné, nezbývá, než se podívat okem dronu. Snad se záběry podařily. Pomalu přemýšlíme nad návratem a tak se šudlíme krajinou, až zastavujeme u námi známé hospody v Blatnici pod sv. Antonínkem. Dáme kávu a pití, vyslečeme poslední vrstvu z bund a míříme k domovu. 134km