A protože počasí je opět perfektní nasedám na BONNIE a jedu jen tak na potulku po Moravě. Eva se rozhodla pro domácí práce. Vyrážím přesně o 9 hodině. Byl jsem pozván kamarádem z FB na sraz do Hranic v 12:30. Času tedy hromada a mohu si jezdit, kudy se mi zrovna chce. Zamířím do Fryštáku ke kapličce Na skalkách. Je to jen na fotku, mám ji totiž se SUZUCATI. Do Bystřice pod Hostýnem je to zábavné přes Troják - Tesák. A je, tak malý provoz by bylo škoda nevyužít. Další mnou oblíbená trasa míří do Valašského Meziříčí a opět super, auta skoro žádná. Z Valašského je to do Hranic kousek, ale mám ještě hodně času. Vymýšlím cestu na Odry. Protože jedu bez navigování, držím se na Starý Jičín. Tady si kontroluji v mobilu kam zamířit a už se začínám chytat. V Odrách zastavuji na Benzině hned vedle Simsona. Kupuji kávu a dávám řeč s jeho majitelem (tímto zdravím, jestli čtete web). Moc dobře jsme si popovídali. Má na něm již najeto 100 000 km (4x dělal motor po 25 000 km) Kolem je motorkářský provoz jak při velké ceně v Brně. Ve dvanáct se loučíme a vyrážím do Hranic. Jsem tady kolem 12:30 a vyhlížím kamaráda. Snažím se spojit přes SZ a zatelefonovat. Asi jede a nemá čas. Udělám pár fotek, hodím řeč s obdivovatelem BONNIE a koukám na FB. Zjišťuji, že další kamarád se zrovna chystá na vyjížďku, volám a domlouváme si setkání ve Vítkově na kávu. Opouštím srocení a vydávám se zpět do Oder a Vítkova. Už jsou na místě, jen k mé smůle benzinka "nepremává" občerstvení. Dáme pokec, ofotíme si motorky a rozloučíme se. Teď už musím domů. Jedu oblíbeným údolím se železnicí a v Jakubčovicích nad Odrou mířím na Potštát, z něj na Hranice. U dálnice trochu zazmatkuji a jsem na ní. Takže změna a dojíždím až do Lipníku nad Bečvou. Zde se zavěsím za motorkáře na Kawasaki a držím se jej jako klíště a k odbočení do Dřevohostic. Dál je to již známá cesta a není důvod cokoliv měnit. Doma parkuji v 16 hodin po 265km

VIDEO

Po deštivé sobotě hlásí slunečno, kromě severní Moravy. Tím je směr naší trasy trochu předurčený. Protože mám problémy s baterií, která se mi po týdnu hodně vybije, nabíjím ji a odpojuji Gipro, abych vyloučil, že není původcem závady. Ráno startujeme v 8 hodin a zjišťuji, že mi svítí FI. Mozek pracuje na plné obrátky, co by to mohlo být. Spásná myšlenka přišla včas. Zapojil jsem zpět Gipro a vše funguje. Dnešní jízda je jen o fotografiích, neberu tedy ani kamery. Trasu v navigaci nazývám Tour de Modrá krev. Inspirovali jsme se seriálem o šlechtických rodech a budeme fotit zámky. Úplně první ani nemáme na seznamu, jen jedeme kolem něj. Stojí totiž hned u cesty v Hvězdlicích (1) Nyní zde pobývají důchodci. Míříme na Blansko a to moc dobrou cestou z Nemojan do Olomučan. Má perfektní povrch a hlavně spoustu zatáček. V Blansku již potřebujeme odpočinek a hlavně kávu. Zastavuji na námi oblíbené OMW benzínce. Po odpočinutí to máme jen pár set metrů k zámku, ale jen se ohlédneme a usoudíme, že za fotku to nestojí. Pokračuji k mnohem zajímavějšímu a hezčímu v Rájci-Jestřebí (2). Už několikrát jsme zde chtěli zastavit, ale kvůli lešení se to rušilo. Dneska tady lešení není, jen spousty aut od „divadla Járy Cimrmana“. Na bráně stojí hlídka, poprosím je o vjetí před zámek na fotku. Povolení dají, jen nesmím nastartovat motor. Nezbývá než SUZUCATI dotlačit dovnitř. Máme fotku a můžeme pokračovat dále. Není to ani moc daleko a jsme u zámku v Lysicích (3) Tady nemám odvahu jít prosit o přistavení motorky, nezbývá než udělat fotky jen s námi. Protože promenádní kolonáda je v rekonstrukci, nemáme ani potřebu na delší návštěvu. Někdy příště. Začínáme směřovat na jih k teplu a hlavnímu zámku dneška. Je dosti daleko a proto navštívíme ještě dva zámky. První je v Lomnici (4). Ten jsme již z dálky jednou fotili při nádherném nasvícení sluncem z protějšího kopce. Přijíždím až k bráně, ale je tam zákaz vstupu. Nechávám motorku u brány a jdeme ten kousek pěšky nafotit zámek. Po splnění úkolu, dáváme svačinu a ještě fotím kostel, radnici a morový sloup. Ten je hodně zvláštní. Posilněni se vydáváme přes dálnici do Budišova (5). Hned před zámkem nás zaujal komín s čápem, přibrzdím a dělám fotku. Potom již parkuji zase u brány. Tady mám odvahu se zeptat, ale není koho. Kastelán asi bude dělat prohlídku. Nafotíme co je potřeba a vyrážíme. Jenže navigace se chová divně, vrací nás. Na 100% vím, že jsme bodem projeli, jenže ona si to nemyslí. Chvíli tedy čaruji a nakonec se vše podařilo, až na drobnost. Nechal jsem si rychlou trasu. Zase to taková tragédie není, pohodlně jsme dojeli do Jaroměřic nad Rokytnou (5) Tudy projíždíme často a dlouho již zvažujeme návštěvu zámecké zahrady. Dneska si to splníme. Je to hodně velký zámek a po opravách i moc pěkně vypadá. Projdeme se zahradou a udělám dost fotek. Dojíme svačinu a můžeme se začít vracet domů. Aby cesta nebyla tak dlouhá, ještě mám dva zámky na trase. Podjedeme Moravský Krumlov a za ním odbočuji do Bohutic (6). Ze zámku je dneska „obecní úřad“. Vjíždím až před něj a děláme fotky. Poprosíme odpočívajícího cyklistu a společnou a můžeme pokračovat. Za Pohořelicemi nám začíná být trochu chladno a než dojedeme do Kyjova, mám hodně prochlazené ruce. Zastavuji na „Benzině“ a ohříváme se horkou kávou. I další trička oblékáme. Ještě než vyrazíme přímo domů, zastavím na focení Kyjovského zámku (7). Jak se blížíme k Uherskému Hradišti, ubývá sluníčka a mizí poslední teplo. Koukáme směrem k domovu a vidíme jen šedo a nízkou oblačnost. Při tankování mě obsluha utvrzuje, že tam déšť není. Domů dojíždíme hodně prochladlí a slibujeme si čaj se slivovicí. Parkuji po 18 hodině a 421km

I na dnešek jsme si plánovali vyjížďku. Tentokrát na BONNIE. Jenže hlásili hodně silný a studený vítr. Eva po včerejšku byla trochu promrzlá a zrušila to. Po vycházce jsem si tedy osedlal SUZUCATI a domluvil návštěvu servismana. Před druhou vyjíždím a mířím na Luhačovice, za odbočením na Slavičín mám před sebou hodně aut i s karavanem. To bych neměl šanci předjet a napadlo mě zjistit, jestli nebude bývalý spolupracovník na chatě. Nikdy jsem tam nejel a bylo nutno se poptat. Chatu i majitele jsem našel a bylo to moc příjemné setkání po mnoha letech. Čas běžel a musel jsem se omluvit, chtěl jsem si ještě zajezdit. Vyrážím ze Slavičína na Valašské Klobouky a potom na Valašskou Polanku. Z ní to mám k servismanovi kousek a za chvíli už debatujeme nad mým problémem s baterií. Dostal jsem pár tipů. Rozloučíme se a již jedu přímo domů. Je chladněji a zítra musím do práce. Nakonec z toho bylo 102km

Po krásném slunečném týdnu se počasí kazí. I tak nemá v naší trase pršet a má být i slušná teplota. Chystáme se na návštěvu rodičů. Domlouváme příjezd na 14 hodin a podle toho volím trasu. Dá se jet přímo přes Přerov a Olomouc, tak jezdíme autem, ale na motorce to prostě nejde. Cestu tak máme jižněji. Začátek beru i kousek dálnice, až do Hulína. Potom naskočím na klikaté cesty, které se za Tovačovem nějak napřimují :-). Olomouc objíždíme po dálnici a sjedeme na původní Hradeckou. Je tady benzínka MOL a nás to nutí zastavit. Všímám si zajímavé motorky a jdu k ní. Je to trochu upravený Harley Davidson Street Bob. Jeho majitelem je Vietnamec. Dáme řeč a on zase kontroluje naši SUZUCATI. První co říká, "moc velké". Po rozloučení pokračujeme, ale na Litovel je uzavírka, musíme ještě kousek na dálnici. U domu parkujeme přesně ve 14 hodin a jdeme na návštěvu.

Zpáteční trasu volím severněji, a za Šternberkem uhýbám ještě více. Chci Evě ukázat cestu přes Svatý Kopeček. Jel jsem ji sám a nezná ji. Cestu Velká Bystřice Pavlovice u Přerova mám najetou.  Protože chceme tankovat benzín v Břestu, musím se dostat na Horní Moštěnice. Jinak jezdíme na Dřevohostice a Prusinovice. Po natankování levného benzínu se vrátím na cestu do Holešova. Zbytek je standartní trasa na Fryšták a domů, kde parkujeme v 19:30 po 236km

Po pracovním dopoledni, jsem si nadělil trochu relaxu s BONNIE. Jen je problém, musím sledovat meteoradar, začínají se nebezpečně kupit mraky. Vyrážím v 13:40 a vím, že chci dojet do Kotojed a na Zdounky. Cestu tam mám nepatrně zakroucenou a hlavně pohodovou. Jedu "kadla-kadla". Za Zdounkami dojíždím dvě motorkářky (mají copy) na choprech. Uvažuji, že se povezu za nimi. Nešlo to, byly i na moje tempo moc pomalé. Mám před sebou "Buchlovské zatáčky" a provoz minimální. Perfektně si to užívám, i pár aut mě předjelo. U Trampa je zastávka povinná, mám žízeň a kofola to spraví. A musím udělat kontrolu meteoradaru. Při popíjení kontroluji FB a je tam příspěvek od kamaráda, je u Antoníčka nad Blatnicí. Udělám pár fotek, nasedám a frčím za ním. Ani jsem jej nekontaktoval. Protože si nejsem jist cesty z Kunovic, zajíždím až k Veletinám. Potom do Vlčnova a Hluku, tady jsem našel cestu z Kunovic :-D Ke kostelíku je to kousek a za chvíli u něj parkuji. Motorek je tu jako máku. Volám kamarádovi, jestli je tady. Není, už je pět minut doma :-) Udělám pár fotek a kontroluji meteoradar, bude to chtít jet domů. Na Uherský Brod to asi nestihnu bez deště, volím na Uherské Hradiště, z Hluku si alespoň zjistím, kde v Kunovicích ta cesta vyústí. Ještě naberu benzín a hlavně umyji plexi. Doma parkuji v 17 hodin po 147km

Poslední pěkný den před příchodem dešťů je nutno využít a tak mám dovolenou. Plán je na sever ke kostelu, který se nám moc líbil, jen nebyl čas se u něj zastavit. Aby to nebyl jen ten kostel, máme cestou ještě další místa. Vyjíždíme do ranní špičky a musíme se tak chvíli proplétat hustým provozem. Proto hned za Zlínem odbočím do hor na Troják. Chvíli jsem uvažoval, že pojedu po super cestě do Bystřice pod Hostýnem, ale nakonec jsem to vzal po rozbité cestě přímo do Rajnochovic. Děláme první zastávku na kamery a jiné potřeby. Někde u Kelče máme první bod v obci Rouské (1). Mají tady mít hodně slunečních hodin. Pár jsme jich zahlédli, ale nějak se nám nechtělo chodit po obci a dohledávat další. Prostě, někdy příště. Dalším bodem byla zastávka na kávu ve Vítkově, kam jsme jeli standartní cestou údolím podél železnice. Káva se nekonala, protože benzínka s obsluhou je zrušená (2). Benzín si můžete koupit pomocí platební karty, kávu ne. Už jsem zde byl 1. 5. a bylo zavřeno, ale to byl státní svátek. Je to škoda, místo na potulky je u Vítkova super a tady se dalo odpočinout. Další bod jsme viděli již mnohokrát, jen u něj nikdy nezastavili. Je to kaple V Hájku u Velké Polomi (3). Musím říci, že jsme vybrali perfektní dobu na návštěvu. Všude kolem ní je žluté pole od řepky. Vzlétám dronem a dělám "velké umění", potom dáme svačinu a pokračujeme dále. Cestou zamáváme příteli v Hrabyni a jsme v Kravařích. Místní zámek (4) je pro motorku nepřístupný, foto jen u brány. Jdeme se kolem zámku projít a udělat další fotky. Je tady moc pěkný park. Na drona nemám odvahu a není se ani kde zeptat. K hlavnímu cíli to je již kousíček, ale cestou ještě máme drobnou zajímavost. Trojbokou kapli Nejsvětější Trojice (5) postavenou z pálených cihel. Přímo dělaná na drona, kde to perfektně vynikne. A jsme u hlavního bodu dneška, kostela sv. Jana Křtitele v Sudici (6). Je postaven stejně jako kaple, z pálených cihel. Zvoním na faře a poprosím o možnost vzletu drona. Povoleno a mohu v klidu poletovat nad kostelem. Dělám fotky a snad i zajímavé záběry do budoucího videa. Horko je tady jako v peci, schováme se ve stínu a dojíme svačinu. Teď už nás čeká návrat k domovu. Nechce se mi přes Opavu, volím tedy cestu přes Polsko. Moc se nám líbí opravené a hezky udržované domy na vesnicích. Jde vidět, že se Polákům daří. A jsme za hranicemi, přejíždím hlavní cestu Opava - Krnov a málem to položím, už začínám být z toho horka unavený. Další zastavení je již mnohokrát navštívené a pořád zajímavé. Je to rozhledna Šibenice (7) ve tvaru ŘOPíku. Brána do areálu je otevřená a tak jdeme nahoru. Potom ještě provedu letecké snímkování dronem a pokračujeme. V navigaci ruším klikaté cesty, jsme unavení a Evu bolí záda. Do Moravského Berouna se tím pádem jede po hlavní, dobře opravené cestě. Za Moravským Berounem mám mít bod, ale nikde jej nevidím a hledat se nám už moc nechce. Čeká nás kousek rozbité cesty až do Jívové, potom jen kvalitní povrch až do Břestu, kde tankujeme levný benzín 34,90,-Kč. Domů zase po slušné cestě se zatáčkami. Parkujeme v 17:30 po 337km

Dneska mám domluvenou návštěvu u lékaře v Ostravě. A ještě nás straší příchodem studené fronty a silných bouřek. Vyjíždíme před osmou na Vsetín, takže zase do ranní špičky. Chvíli trvá, než projedeme Zlínem. Až do Frýdlantu nad Ostravicí jedeme po okreskách a užíváme si u nějaké zatáčky. Potom najíždím na dálnici a za chvíli vidím Ostravskou radniční věž. Parkuji pod okny doktora. Po vyšetření zjišťujeme, jak to vypadá s bouřkami. Jedna je nad Opavou, a druhá se pohybuje k Olomouci. Ostravu opustíme po dálnici, ale to mě dlouho nebaví a sjíždím na Bílovec, Fulnek a Odry. Hranice objíždím pro mě hodně příjemné klikaté cestě a míříme na Bystřici pod Hostýnem. Před námi je vidět černo, kontrolujeme to na meteoradaru a je to hodně blízko Holešova. Nakonec první kapky na nás padají až ve Zlíně na Vršavě. Za to u domu se to spustilo naplno. Rychle parkuji v 14:15 a prchám domů. 249km

V sobotu jsem provedl práce na domě a už jsem se těšil, jak vyjedeme na BONNIE. Hlásili teploty kolem 20°C a sluníčko. Ráno jsem se rozhodl nevzít větrnou vložku a to byla hodně velká chyba. Ono v 8 hodin kdy vyjíždíme toho tepla ještě moc nebylo. Po 10 kilometrech mě byla taková zima, že jsem vytáhl z brašny kus igelitu a dal na hrudník. První zastavení děláme na OMW v Prostějově, sluním se jako surikata a natahuji teplo. Do Boskovic dojíždím už hodně prochladlý, Eva mi dává své triko. To konečně pomáhá. Je tady ogara s BMW 1800 badger. Po chvíli mu přijede kamarád a nakonec si slušně pokecáme. Mě osobně se nelíbí ta obrovská plachta před řídítky. K hlavnímu cíli máme ještě dosti daleko, cesta v klidu ubíhá a užíváme si pohodové jízdy. Mám často zařazenou 6 a tím pádem se motor točí jen kolem 2500 otáček. Z Bystřice nad Perštejnem bych mohl jet do Žďáru nad Sázavou po hlavní, jen se mi nechce. Odbočím na Jimramov, původně jsem tam plánoval kávu, tu jsme si nakonec pro zahřátí dali v Boskovicích. Po pravé straně se nám objevuje náš milovaný kostel sv. Michaela ve Vítochově a je jasné, že se tam musíme zastavit. Dáváme si tady svačinu a užíváme úplného klidu. Děláme fotky u "Munzarova stromu" a podaří se nám vyválet BONNIE po zemi. Spadla naštěstí do trávy a nic se jí nestalo. Ještě nafotím kostel a pomalu pokračujeme dále. V Jimramově nakonec kávu rušíme a uvažuji o "Hrobce rodiny Belcredi", jenže nevím kde je a nemáme ani chuť ji hledat. Někdy příště si ji přímo naplánuji na trase. Do Žďáru nad Sázavou si užíváme perfektních zatáček a cest, Eva mi tvrdila, že jsem i zrychlil. To není pravda, jen jsem si to užíval. A už se blížíme k našemu hlavnímu cíli, Velkému Dářku. Máme na něho hodně vzpomínek z doby, kdy jsme tady trávili týdenní dovolenou s Aronkem (náš první pes). Parkuji hned u vody, aby byla fotka co nejhezčí. To se nelíbilo jednomu cyklozmrdovi z Brna :-D Doufám, že to myslel ze srandy, když mi vyčítal nevhodně postavenou motorku. Ještě fotím rozcestník Dařbucha od M.Olšiaka a vyrážíme k dalšímu sousoší hned v obci Škrdlovice. Musel jsem si pomoci navigováním přes mobil, i tak jsem se chvíli po dědině motal. Parkuji na dvoře hotelu U Hrocha. Po vyfocení kašny se pomalu vydáváme k domovu. Ve Žďáru nad Sázavou mě napadlo udělat ještě fotku u Hamroně, měli jsme ale smůlu, přímo u něho parkuje auto. Další nápad je zajet až na "Konec světa". Posledně to bylo uzavřené. Není šance to nenajít a za chvíli tady parkujeme. Dáváme si další svačinu, fotíme a domlouváme, kudy se budeme vracet. Možností je hodně. Pojedeme na Křížanov a Tišnov. Tam je totiž dobrá benzina a můžeme dát kávu. Pomalu se i začíná, oteploval, ale své brnění nesundávám. Cesta je příjemná a není ani velký provoz. V Tišnově parkuji vedle Yamaha XT 1200 Z Super Ténéré. Dáváme se s majitelem do klábosení a příjemně strávíme čas. Cesta domů probíhá po příjemné trase Šebrov - Olomučany - Křtiny a Vyškov. Je tady hodně zatáček a hlavně malý provoz. Ve Vyškově dáme další zastávku, už jsme po 350 kilometrech trochu unavení. Uvažujeme, že další zastávka bude v Kroměříži, jenže jsem to nakonec změnil a dojel až do Holešova na benzinu. Plním nádrž a vyrážíme již přímo domů. Ve Zlíně si chci urychlit cestu a na semaforu si stoupnu před auta. Pro mne smůla, ten vedle měl větší ego než já a musel jsem tomu více naložit, Eva si tak pohla zády, protože to nečekala :-( Doma parkuji přesně po 10 hodinách a 413 km.