Po odpočinkovém dni vyrážíme na další výlet s novou navigací. Rozhodl jsem se jí držet co největněji, moc to nepomohlo, trasa se v jednom místě křižovala s návratovým směrem, takže jsme se najednou vraceli domů. Nic moc se nestalo, tento kraj máme již hodně proježděný. Ono se na území Kroměříž - Brno moc bloudit nedá. Jaký to byl omyl. První zastavení jsme měli v Újezdu u Brna, kde je kaple sv. Antonína Paduánského. Je malý kousek nad železnicí mezi zahrátkami. Co myslíte, že si navigace vymyslela? Vzala nás tou nejhorší cestou, kde se nebylo možno otočit. Zastavili jsme u pomníku letecké katastrofy. Tady jsem na mobilu zjistil, že kaple je asi do 500m. Evě jsem řekl, běž tudy dolů úvozovou cestou a já to ty 3 km objedu. Ještě cestou mě navigace přivedla na špatné místo, ke  křížku. Pomocí mobilu jsem kapli našel, ale Eva nikde. Po 1,5 hodině jsem už začal mít obavy a vydal se tou úvozovou cestou. Narazil jsem na odbočku a nějak tušil, že tady Eva šla. Nahoru k památníku se mi nechtělo šlapat, a tak jsem to vzal do Újezdu, a to byla ta zásadní chyba. Eva čekala u památníku. Po 2 hodinách mi zavolala s půjčeného mobilu a tak jsme se sešli. To člověk nevymyslí, to napíše život. Rozhodli jsme to trochu zkrátit a jeli již jen na další místo. Tím byl nedokončený most Hitlerovy dálnice u Brna. Potom jsem navolil cetu přímo domů, kousek po dálnici a dále na Uherské Hradiště. V Nesovicích byla uzavírka, vedli nás do Koryčan. Místo přes Buchláky jsem zamířil do Osvětiman. Je to úzká, ale nově opravená cesta lesem, prostě na kochačku. Při ukládání GPS jsem něco udělal blbě a tak nemám mapu s trasou. 281km

VIDEO

 

Prodlužujeme si víkend a první výlet směřujeme k Prostějovu. Chceme si udělat výšlap na Velký Kosíř, kde stojí zajímavá rozhledna. Poprvé mám v navigaci trasu s označenými zastávkami (to jsem řešil 4 dny), čas mě to ukazuje k zastávce a ne k cíli (až doma zjistím, že se to dá přepínat), má to i svou výhodu, dokáži tak měnit pozici kamery ještě před zastávkou. Po příjezdu do Čech pod Kosířem, zamáváme na psí útulek Voříšek (tady jsme si brali Erinka) a pokoušíme se zaparkovat co nejblíže pěší trasy. Nejde to, kolem zámku je všude vjezd zakázán, proto parkujeme na placeném, naštěstí mají velmi rozumnou cenu. Procházka je to velmi příjemná a ne namáhavá. Zaplatíme si vstup na horu a jdeme. Není zase tak moc vidět, ale i tak získáme další bod zájmu. Vidíme v dáli svítit kapličku. Zeptám se všech přítomných, jestli mohu použít drona, nikdo není proti. Cestou zpět to bereme přes zámecký park do zámecké kavárny. Kafe je potřeba, hlavně drobné na parkování. Pokračujeme směrem k "Městečko Trnávka" a cestou koukáme na objevenou kapličku, už se na ní těším. Druhým bodem je kaplička v Radkově. Je perfektně schovaná a trochu námahy je potřeba vydat, než jste u ní :-D. Je jednoduchá a to má svůj půvab. Dalším bodem je opět kaplička, na internetu to vypadá pěkně zpustle, jako obvykle máme smůlu, už je opravená. Stojí kousek za Březovou nad Svitavou hned u cesty. Je zasvěcena sv. Františku Xaverskému. Manipuluji dronem mezi stromy aby byl nějaký zajímavý záběr. Cestu domů jsem ještě zpestřil větrným mlýnem, který stojí na okraji Jednova. Je to vlastně rekreační chalupa, ale stojí to za fotku. Potom už jenom domů, teď pořádně otestuji navigaci, jestli mě bude chtít mermomocí udržet na trase nebo ne. Chovala se opět k mé spokojenosti. Pomalu se tedy sžíváme a to se mi začíná líbit. Dokonce nám i v tomto proježděném kraji našla nové cesty. 348km

VIDEO

Hlásí větší teplo, a tak nás napadlo udělat si pěší výlet v horách. A že jsme letos ještě nebyli na Slovensku, tak tam. Nikam daleko to nebylo, jeli jsme jen před Makov k restauraci Melocík. Je tu parkoviště a dá se jít na obě strany, co potřebujeme. Protože jsem si chtěl projet cestu z Bytče, jeli jsme přes hranice na Půchov. Nejnudnější jízdu jsem už dlouho nezažil. Do Bytče pořád přes dědiny a z Bytče v koloně, takže ze zatáček nic nebylo. Zírali jsme na to jako blázni, jaký byl provoz. Po převlečení vyrážíme napřed k bližšímu cíli. Ke kapličce do osady Záblatie. Dali jsme si oběd a konečně zamířili k hlavnímu cíli dnešní potulky. Do osady Gregušovci. Už je to chalupářská osada a to ji vlastně zachránilo. Užívali jsme si úžasného klidu a pohody, která tady vládne. Po čtyřech hodinách jsme na parkovišti a vyrážíme v hodně teplém odpoledni domů. Makovský průsmyk projedeme docela slušně a v Rožnově zamíříme na Santov. Pozdě jsem si vzpomněl, že se jede Valašská rally. Naštěstí to bylo uzavřené zrovna u odbočení na Santov. Tady jsme doplnili tekutiny a už doopravdy domů. SUZUCATI doplnila v Luhačovicích a po 18 jsme zaparkovali doma. 262km

VIDEO

Posledně jsme si velmi užili pěšího výletu, tak jsme v tom chtěli pokračovat. Jen nám to překazili meteorologové. Přesně do oblasti vycházky předpověděli silné bouřky. Jinde pršelo vydatně čtvrtek a pátek. Padlo tedy rozhodnutí, uděláme motovýlet a zastavíme se u rodičů. Tam budeme sledovat meteoradar, jak to vypadá nad Zlínem.

Trasu jsem tedy naplánoval tak, abychom to do 15 hodin stihli k rodičům. Klikaté cesty jsou samozřejmost již od domu, a to jsem si myslel, že to kolem komína máme proježděné. Moc ne, i tak jsme do Vyškova projeli neznámé silnice. První zastavení je pod vrcholem Balda, kde bývaly lesní lázně (49.67669, 16.33633). Nyní je zde jen opravená kaplička a pramen. Při výjezdu ke kapličce mě zaskočilo bláto, po složitém manévrování jsem se k ní dostal. Pokračujeme dále k hlavnímu cíli a cestou máme další sochu pana Olšiaka. Je jím Zběhlík (49.80634, 16.34616). Stojí v zahradě u penzionu a restaurace stejného jména. Rozhodli jsme se, že kafe bude dobrým počinem. Ještě že jen kafe. Ceny jsou tady trochu vyšší, než máme ve zvyku. Když jsem zahlédl nálepku s Polreichem, ničemu jsem se nedivil. Kafe ale měli dobré. Kousek za Českou Třebovou je postavena "železniční estakáda" (49.929789, 16.42491), říkal jsem si, že by to nebylo špatné zadronit. Cestou k ní jsme minuli i Kozlovský kopec, kde máme jeden z našich bodů, někdy příště. Poslední a hlavní bod dne je "Nový zámek" u Lanškrouna (49.90211, 16.58276). On to moc zámek není, je to jen jedna věž co zůstala po velkém zámku Liechtensteinů. Paní kastelánka byla přítomna a povolení k létání dronem bylo uděleno, dokonce jsme si dali i prohlídku. Bylo to moc zajímavé, jak zámek provázelo jedno neštěstí za druhým. Doporučuji místo navštívit. Trochu jsme se tady zdrželi, tak jsem zrušil v navigaci klikaté cesty a vyrazil po hlavním tahu k rodičům. Moc jsem si tím nepomohl, aut jako much. Jen jsem se vyhnul rozbitým cestám. U rodičů jsme si příjemně povykládali a dali kafe. V 18 hodin po kontrole meteoradaru vyrážíme směrem na Chomoutov a potom centrem města zamíříme na Velký Týnec. To bylo od navigace to nejlepší co jí napadlo :-D, pohled pod most na cestu do Přerova nebyl vůbec optimistický, kolona až do Krčmaně. Projížděli jsme po okreskách a vychutnávali klid a nádherně nasvětlené mraky, to se změnilo, až před Zlínem, kdy jsme koukali na černý mrak. Naštěstí byl mimo naší trasu. 420km

VIDEO

Na dnešek jsou hlášená "HROZNÁ" vedra. Na horách určitě bude příjemně, tak Eva našla pokračování po Javorníkách, co jsme šli posledně. Je potřeba se dostat do obce Zákopčie co nejblíže ke žluté značce. Je to utrpení, protože jedeme přes Makov na Turzovku. Aby se to trochu zpestřilo, odbočím v Turzovce na Klokočov a poté se trochu jinou cestou vrátíme na původní cestu (Olešná - Staškov). Naše chytrá navigace ví, že neradi po vesnicích 50kou, tak vymyslela, že přes kopec tam budeme rychleji. Jenže z toho byl poměrně slušný OFF-road. Zvládli jsme jej a pokračovali na konec Zákopčie. Tady parkujeme přímo pod žlutou značkou, po které máme vyrazit. Začátek je trochu ostřejší až do osady Blažkovci, potom už jen příjemná zvlněná hřebenovka k cíli, který pořád vidíme. Je jím rozhledna na Marťáckém vrchu (49.376335, 18.732313). Dá se sem vyjet i na motorce, ale to nebyl plán dne. Rozhledna se nám líbí a trochu nám připomíná Bobovec. Opět jdou vidět Slovenské i Moravské hory. Po svačině vyrážíme zpět a trochu to uděláme "vzrušující", prostě jsme zabloudili. U jedné chalupy vidím paní a tak se zeptám na žlutou značku. Samozřejmě nevěděla, zato si příjemně pokecáme a zjistíme, že jsou z Otrokovic a paní se tady narodila. Pomocí mobilu a mapy.cz jsme se dostali přes louky, lesy a potok na žlutou značku hned nad parkováním. Celá vycházka trvala příjemné 3 hodiny a v nohách máme 8 km. Zpět vynecháme OFF-road a jedeme do Rakové na hlavní cestu a ve Staškově odbočíme na Klokočov a Bílou. Kafe si dáváme v Prostřední Bečvě ve Valašském Šenku. Pořád máme sebou ještě jednu svačinu, zastavujeme na Santově a tady ji sníme schovaní ve stínu. Ranní cestou se mi moc nechce a tak zamířím na Valašskou Polanku a potom teprve na Vizovice. Doma jsme o půl sedmé. 282km

Poslední hezké dny v srpnu nás opět nalákali na motopěšo výlet. Pojedeme do údolí Oslavy. Trochu jsme si přivstali, aby bylo dosti času na toulání po údolí. Ráno je již chladné a tak trochu promrzáme, spravuje to káva na Rohlence v OMV. Navigace nás přivádí nebezpečně do Brna v ranní špičku. Na kruháči v Modřicích odbočuji o chvilku dříve a hned jsme na dálnici, takže na nejbližším místě otočka a pomalu opouštíme Brno. V 10 hodin parkujeme za Senorady pod Šlapkovou skálou (c1) (49°07'53.4"N 16°14'14.6"E). Prvním bodem výšlapu se má stát zřícenina na Kraví hoře, jenže jsme nezaregistrovali odbočující šipku a prošli se údolím Chvojnice (t1), původně to byla zavržená procházka kvůli času. Co jsme našli správnou šipku i barvu, vyrážíme nahoru na zříceninu (t2). Místo není zase až tak atraktivní, jsou zde dvě zdi a z dronu také toho není moc vidět. Zato zde potkáváme velice příjemnou mladou rodinku. Povykládáme si o všem možném i nemožném :-). Vracíme se k Senoradskému mlýnu a tady pokračujeme podél řeky na vyhlídku Velká Skála. V mapě je tento úsek veden jako "exponovaný". Je to uzoučká stezka podél skály se srázem do řeky. Po žluté potom stoupáme opět vzhůru, kde jinde by byla vyhlídka ;-). Kousek před ní nacházím místo z kterého vzlétám dronem. Zaletím si na protější břeh ke zřícenině hradu Levnov a potom konečně objevuji Velkou Skálu (3). Eva se tam vydala na průzkum a po chvíli se vrátí, že je to moc pěkné místo. Takže jdeme udělat nějaké selfí a kouknout do údolí. Teď už jen zbývá vrátit se k motorce a vyrazit k dalšímu bodu dne. Je jím "Letecké muzeum" v Koněšíně (c2) (49°11'23.2"N 16°03'14.1"E). Mají zde pár známých letadel a vrtulníků. Poptám se jestli mohu v této oblasti použít drona, alespoň do 10m. Povoleno, ale nesmím výše ani dále. Na radaru nedalekého vojenského letiště o tom hned budou vědět. Dodržuji slovo a dělám fotky a video jen z této výšky, i tak jsou to atraktivní záběry. Na druhý den tady mají velkou akci s bojovou technikou a lety vrtulníkem. No ještě že jsme se netrefili. Zavzpomínal jsem na dobu své modelářské aktivity a prošmejdil to co zde mají. Potom už musíme zamířit domů. Navigace hlásí, že by jsme měli přijet o půl osmé. Přemýšlel jsem, že to trochu urychlím a nepojedu přes Kyjov, ale přes Slavkov. V Újezdě u Brna se ale vloudila chybička a nakonec to bylo přes Kyjov :-D. Doma brzdíme přesně ve 20:00. 360km

VIDEO

Dneska jenom rychlý výjezd za přáteli. Měli sraz "Yamaha Virago" v kempu na Babí Hoře u Hluku. Už jsem je dlouho neviděl a bylo to moc příjemné si trochu pokecat. Domů jsem se vracel v lehkém deštíku. 81km